Document Actions
To nejzajímavější z archivů
filmarchives online is regularly introducing highlights from the collections of its partner institutions.
2010-07-22 | Mitchell & Kenyon was a late Victorian and Edwardian film company based in Blackburn in Lancashire - hitherto best known for minor contributions to early fictional narrative film and for fake Boer War films. The Mitchell & Kenyon collection, however, consists almost entirely of actuality films commissioned by travelling fairground operators for showing at local fairgrounds or other venues across the UK. The collection was stored for many decades in two large barrels following the winding-up of the firm, and was discovered in Blackburn in the early 1990s by local businessman and historian Peter Worden. The Peter Worden Collection of Mitchell & Kenyon Films is today being preserved by the British Film Institute.
Check out the available titles from the Mitchell & Kenyon Collection at the British Film Institute on filmarchives online:
 |  |  |  |
2009-10-20 | In the summer of 1935 Friedrich Alwin Hutzli, a priest from Reichenbach, produced a “cultural and commercial film from the Kiental Valley” on behalf of the Reichenbach-Kiental Valley tourist office (Bernese Oberland, Switzerland). In this film called Im Silberlicht der Blüemlisalp (“In the radiant light of the mountain ‘Blüemlisalp’”), “he shows the beauty of the valley, its flora and fauna, and he immerses us in the world of the inhabitants and their activities. Like no other he understood how to find the most intimate corners of the Kiental Valley and how to make a film interesting and diversified…” (sales letter of the tourist office). This 70 minute silent film is a unique contemporary document of life in the Bernese Oberland, presenting in great abundance vivid details of the people, mores, local customs, activities and artisanry that have long-since disappeared.
In addition to his pastoral activities, for years Hutzli recorded the everyday life of his ‘charges’ in colored photographs – in a time in which many mountain residents wanted to leave their home for the city due to the hardships and privations of their living conditions. With this photographic mission he paid great respect to the local population, sensitized the ‘flatlanders’ with his numerous lectures centered on his photographic depictions of the hardships of the mountain population, and also frequently brought back natural goods to the Kiental Valley.
In his only film, he turned his profound familiarity with the region and the people into expressive images. The only existent positive copy of this 16mm film can be found in the Lichtspiel – Kinemathek Bern and was able to be restored and copied in 2008 thanks to a cantonal contribution. A new internegative and a 16mm copy were printed and the Bernese composer and pianist Christian Henking provided the musical accompaniment. 75 years after its creation, the film will be exhibited in Berne and in the Bernese Oberland with live piano accompaniment, with a DVD edition planned as well.
Im Silberlicht der Blüemlisalp on filmarchives online:
Im Silberlicht der Blüemlisalp
2009-08-05 | Idrissa Ouédraogo uvedl do kin před dvaceti lety své pohádkové drama Yaaba. Tento film byl oceněn Cenou kritiků na festivalu v Cannes a byl označen jako přelomové dílo tohoto autora. Je málo známo, že se natáčení také po několik dnů zúčastnil senegalský filmový režisér Djibril Diop Mambéty, ve velmi obtížném terénu na vyprahlém severu Burkiny Faso. Mambéty, který je jedním z nejvýznamnějších režisérů frankofonní Afriky, realizoval během tohoto natáčení svůj vlastní dokument, nazvaný Parlons grand-mère („Mluvme o babičce“).
Parlons grand-mère je více než jen prostý dokumentární film z pozadí natáčení , protože Mambéty se v něm dotýká otázek, které jdou ve své souvislosti daleko za to, co přináší produkce Yaaby. Zajímá se všeobecně o specifické podmínky produkce celovečerních filmů v post-koloniální Západní Africe – například práci s herci amatéry, nedostatek vhodného vybavení nebo potíže při natáčení exteriérů vyplývajících z pravidelně se opakujících období dešťů. Nicméně platí, že Mambéty se věnuje filmu Yaaba podrobně a dokonce analyzuje i jeho specifické záběry. Obzvláště pečlivě si všímá, jak pracuje Ouédraogo s herci a herečkami, jmenovitě s více než osmdesátiletou Fatimatou Sangaovou a dvěma dětmi, kterými jsou Noufou Ouédraogo a Roukietou Barry.
Mambéty užívá ve svém vizuálním jazyce a svých opatrných komentářích jasně patrný poetický styl, kterým se Parlons grand-mère výrazně odlišuje od běžných konvenčních dokumentů z natáčení. Na rozdíl od filmu Yaaba, který byl kritizován, že příliš vychází vstříc požadavkům diváků ze západních zemí svými exotickými záběry folkloru, venkova a Afriky „mimo čas“, nás dokument Parlons grand-mère seznamuje se sociální a společenskou realitou současné Burkiny Faso.
Parlons grand-mère byl předehrou k pozdějším slavným dílům Mambéty. V roce 1992 nám představil působivou adaptaci hry Friedricha Dürrenmatta „The Visit“ („Návštěva staré dámy“). Poté měla následovat trilogie „Tales of Ordinary People“ ( „Příběhy obyčejných lidí“) – natočeny byly: „Le Franc“ (1994) a o čtyři roky později „La petite vendeuse de soleil“ („Malá prodavačka slunce“). Celý projekt však nebyl dokončen, protože Mambéty v roce 1998 v Paříži umírá.
Parlons grand-mère on filmarchives online:
 |  |  |
2009-04-06 | Před 50 lety skončila revoluce na Kubě útěkem diktátora Fulgencia Batisty ze země. !Cuba Sí! je ranným dílem francouzského dokumentaristy a filmového esejisty Chrise Markera. Tento film popisuje ostrov roku 1961, kdy se Kuba právě nově formovala poté, co porazila invazní vojska USA a posílila své napojení na Sovětský svaz.
Marker se podílel na francouzském odboji během 2. světové války a v roce 1953 zrežíroval jeden z prvních anti-koloniálních filmů („Les statues meurent aussi“ / „I sochy umírají“). V polovině 50. let minulého století se soustředil na esejistické cestopisy a navštívil mimo jiné Čínu, Izrael a Sibiř. Z tohoto kontextu vyplývá, že film !Cuba Sí! je příznačný svou základní sympatií k projektu revolučního hnutí. Snímek se zaměřuje na politické, sociální a kulturní proměny a komentuje předešlé události. Toto dílo není jen záznamem pocitu z nové éry, která na Kubě vzniká. Zároveň je také svědkem nově nastupující generace mladých francouzských filmových tvůrců objevujících se v letech padesátých, charakteristických svým nadšením pro experimentování. !Cuba Sí! je tedy poetický a zasvěcený film nesoucí signaturu Markerova jedinečného osobního stylu a již tehdy naznačující směřování k jeho pozdějším mistrovským dílům „La Jetée“ („Rampa“, 1962) a „Sans Soleil“ ( „Bez slunce“, 1983).
Francie zakázala uvedení filmu !Cuba Sí! do kin a také se pokusila zakázat distribuci tohoto díla v cizích zemích tím, že ho odmítla exportovat. Kopie filmu však byly rozšířeny do evropských zemí pašováním. Ve Spolkové republice Německo byl film uveden v televizi, ačkoliv ranější Markerova díla zde byla zakázána. Film !Cuba Sí! byl ale doslova zmrzačen jak ve svém obsahu, tak i ve výpovědích osobností, a to pomocí dodatečného střihu, přidáním scén, odlišným komentářem a uvedením pod novým názvem („Castro´s Betrayal of Cuba“ / „Castrova zrada Kuby“). Film !Cuba Sí“ není dodnes na trhu dostupný. filmarchives online mají k dispozici kopii necenzurované originální verze (s francouzským komentářem, ve španělské verzi), kterou má ve svých sbírkách the Stiftung Deutsche Kinemathek (Berlín). Lze ji zapůjčit na projekce nebo rezervovat k shlédnutí přímo v Stiftung Deutsche Kinemathek.
2009-01-04 | Litevský archiv Lithuanian Central State Archive představuje ze své sbírky „Sovětská Litva“ týdeník z roku 1954. Film je věnován 10. výročí osvobození Vilniusu od nacistické okupace. Jako všechny týdeníky z daného období je i tento vytvořen podle požadavků sovětské propagandy, vychvaluje komunistickou stranu a projevuje velkou úctu k sovětským osvoboditelům. Vybraný týdeník je obzvláště zajímavý, protože ukazuje historické změny Vilniusu během deseti poválečných let. Na okamžik můžete spatřit, jak vypadalo hlavní město Litvy v roce 1944 – pouliční boje, budovy v plamenech, ruiny staveb. Hned potom následují dojmy z prvních poválečných let: rekonstrukce města, zrod nových továren, výstavba škol, mateřských škol, nemocnic a obytných domů. Navíc jsou zde ukázány nejkrásnější místa města: zelené kopce obklopující Staré Město, Gediminasovo (dnešní Katedrální) náměstí se svou zvonicí, Gediminasův kopec a věž, Vilniuská univerzita – nejstarší ve východní Evropě, Brána rozbřesku, kostel Svaté Anny – mistrovské dílo gotické architektury, zákrutí řeky Neris, úzké uličky Starého Města… Vybraný týdeník, přes své informativní a malebné záběry, představuje výraznou ukázku standardní „poetické“ sovětské propagandy.
Sbírka “Sovětská Litva“ sestává z více než 1500 titulů a zahrnuje týdeníky z let 1941 až 1988 vytvořené Litevským filmovým studiem. Každý z týdeníků běžně obsahuje 5 až 6 samostatných šotů, týkajících se důležitých momentů politického a ekonomického života, kulturních a společenských událostí v Litevské sovětské socialistické republice za období více než čtyřiceti let.
To nejzajímavější z archivů #7
2008-10-13 | filmarchives online představují digitální videa online! Kombinací materiálů nejrozmanitějšího obsahu umožňují filmové archivy, zúčastněné na tomto projektu, zájemcům nahlédnout prostřednictvím své výjimečné perspektivy do evropské filmové historie. Lze to kupříkladu demonstrovat na zvoleném námětu mobilita.
Fascinující záběry z přehlídky torpédových lodí Royal Navy v Manchestru jsou příspěvkem Britského filmového institutu, který digitalizoval své sbírky filmových týdeníků vzniklých okolo roku 1900. Přehlídku můžeme chápat jako demonstraci širokého rozsahu možností Royal Navy u příležitosti právě probíhající války v Kapské kolonii.
Torpedo Flotilla Visit to Manchester (1901):
V oněch dnech byl „Gordon Bennett Cup“ neméně oblíbený než lodní přehlídky. Tento automobilový závod byl znám po celé Evropě a každý rok se pořádal na venkově v zemi minulého vítěze. Když se tento závod uskutečnil v roce 1904 v Německu, amatérský filmový režisér, Julius Neubronner, z kraje Taunus, postavil svou kameru přímo u závodní trati. Tímto snímkem do filmarchives online přispěl Deutsche Filminstitut – DIF.
Gordon-Bennett-Autorennen (1904):
Široké spektrum přepravních prostředků a praktik se v Evropě objevilo již v letech před První světovou válkou. Celou škálu těchto prostředků lze vidět ve snímcích natočených v Praze roku 1912, které dodal Národní filmový archiv.
Řecký filmový archiv – Tainiothiki tis Ellados poskytl nafilmovanou každodenní událost, nicméně svým způsobem přepravy velmi speciální: Po skončení zahradnické práce je mnich vytažen na vrchol skály, na které je v kraji Metéora postaven jeho klášter.
Je pozoruhodné, že záběry archaického prostředku přepravy řeckého mnicha vznikly v době převratného technického pokroku. Krátce po těchto snímcích byl totiž v Belgii natočen dokument o prvním přejezdu saharské pouště na motocyklu. Tímto filmovým materiálem přispěla Cinémathèque Royale de Belgique.
Première traversée du Sahara à moto (1927):
Za protiklad ke všem výše uvedeným ukázkám můžeme považovat krátký hraný film „Peter chce na Landi“ (1940), který humorně pojednává o nemožnosti dosáhnout svého vytouženého cíle: Petr se bez úspěchu pokouší dostat na výstavu v Curychu pomocí nerůznějších přepravních prostředků. Právě když se zdá, že už dosáhne svého cíle, je v důsledku vypuknutí Druhé světové války vyhlášena všeobecná mobilizace. Tím jsou Petrovy plány definitivně zmařeny.
Peter will an die Landi (1940):
Počet digitalizovaných filmů v databázi neustále roste a potenciál filmarchives online jako nástroje poznávání evropské filmové historie se stále zvyšuje. Na tomto místě naleznete seznam filmů, které jsou zpřístupněny online.
2008-06-09 | On the occasion of the current UEFA European Football Championship, we would like to highlight moving image material on football in European film archives. Since the dramatic composition of a football match, the high number of protagonists involved and the interaction within a team makes it a difficult task to handle this sport by the means of cinema, many different attempts of adapting football for the screen have been made in the history of cinema and TV. Astonishingly, there are hardly any films on football themes that could take advantage of the massive popularity of the sport and became box-office hits.
The records of European film archives as represented in the database of filmarchives online give a rich impression of this history. From British newsreels on football matches in ca. 1900 up to the Polish short feature Miasto Ucieczki produced in 2006 and telling – based on real events – the story of a fanatic hooligan of Widzew, more than 150 records in connection with football can be found in our database. Among them there is, for example, an Italian documentary from 1963 on what is happening in the catacombs of a stadium right before a football match (Fra qualche istante), footage from the 1969 UEFA European Under-18 Football Championship final in Leipzig/GDR (Der Augenzeuge 1969/24), a Swiss experimental film from 1973 depicting a football match with players made of plasticine (Die Fussballspieler), or an interview with the German football star Günter Netzer on the interplay of sports, society and money, also produced in 1973 (Günter Netzer). Many more fascinating pieces from the field of “football in film” can be found by browsing our database.
2008-02-06 | Renowned Bern Photographer Kurt Blum (1922-2005) shot a total of 16 films between 1956 and 1971, most of these were commissioned short documentaries. Thematically these works can be categorised according to three main topics: portraits of countries and tourist commercials, industrial films (in particular steel works and stamp manufacturing) as well as portraits and documentaries from the field of fine arts. Whereas some of these films display a highly sophisticated visual aesthetic (eg. "L’uomo, il fuoco, il ferro"), others are mainly of interest as documents of their time.
Apart from his short documentaries Blum produced only a single motion picture: "Rabio – Thoughts of a Prisoner", which was however highly acclaimed. The portrait of an inmate gains a documentary quality through its sobriety. The simple images and emphatic commentary delighted contemporary critics and still make it an enjoyable feature even today.
The Lichtspiel Cinematheque Bern has acquired the entire film material owned by Kurt Blum – a total of 300 cans (including rights of use). At least a single screening copy is available for each of the films. Only few of the original negatives have survived; however, large stocks of camera negatives, sound reels and unused material for a grat number of films is aavilable. Furthermore, the Lichtspiel Cinematheque Bern holds substantial collections of materials regarding the individual film projects.
Four of the films have been restored and reproduced in 2005. Beside the new negatives, screening copies and a DVD including many of Kurt Blum's films are available, including "L’uomo, il fuoco, il ferro", an impressive and widely awarded documentary on steel production in the Northern Italian steelworks of Italsider and FIAT. Accompanied solely by the pounding of the machines and music by Prokofiev, Blum documents the clash of humanity, fire and iron with surprising images in this industrial symphony. All of Kurt Blum's works are accessible for research through MIDAS:
2007-07-05 | Walter Heynowski and Gerhard Scheumann rated among the most productive and most known GDR documentarists and belonged to the few GDR filmmakers that attracted interest abroad. Indicating themselves in the tradition of Soviet film pioneer Dziga Vertov, they perceived documentary films as an instrument of political intervention. Between 1965 and 1991, they produced more than 70 films together – temporarily with their own production company “Studio H&S” (1969-1982). Numerous of their films were based on interviews that Heynowski and Scheumann pretended to hold as West German journalists with the objective of unmasking their Western dialogue partners. Mounted with footage and a polemizing off-commentary, these interviews resulted in a unique hybrid between propaganda and investigative journalism.
While Heynowski and Scheumann initially strove towards a discrediting of the Federal Republic of Germany (e. g. “Geisterstunde”, 1967), they soon centered their work on conflicts of decolonization and postcolonial struggles within the context of the Cold War. Their numerous films on Congo (“Der lachende Mann”, 1966), Chile (“Ich war, ich bin, ich werde sein”, 1974), Vietnam (“Piloten im Pyjama”, 1968), Libya (“Bye-bye Wheelus”, 1971) and Cambodia (“Kampuchea - Sterben und Auferstehn”, 1980) contain in part unique footage of momentous world history events. In this way, they are a valuable evidence of 20th centuries turning points.
Through the contribution of the DEFA Foundation, there are 37 films of Walter Heynowski and Gerhard Scheumann available via filmarchives online:
films of Walter Heynowski and Gerhard Scheumann
2007-04-02 | "Come back Africa" by Lionel Rogosin was filmed in South Africa in 1958. The production shows the black South African people's struggle under the Apartheid regime, instancing the Zulu workers in Johannesburg. The production had to be filmed secretly and the print later shipped clandestinely out of the country. Condemned by the South African government as communist propaganda, the picture was highly praised by the European and North American press.
Combining documentary and fiction elements, "Come back Africa" draws an intimate portrait of the inhuman and violent Apartheid system. Lionel Rogosin casted mainly non-professional actors, introducing the African singer Miriam Makeba and helping launch her career internationally.
Born in New York as son of Russian Jew immigrants, Rogosin created one of the most powerful anti-Apartheid films ever made. The film's title was inspired by the African National Congress’ plea to resist the supremacy of the whites. The Cineteca di Bologna elaborately restored this important production in 2004 and makes it available now via filmarchives online.
2007-01-24 | Appropriate to the season, we would like to introduce Arnold Fanck's two-part documentary "Das Wunder des Schneeschuhs" (Marvel of the Snowshoe). Both parts were produced between 1919 and 1921. Contemporary critics such as Siegfried Kracauer were full of praise for its images "of rare beauty", which presented the audience "the marvels of the high mountains in winter, which are otherwise exclusive to the alpinist and skier." Fanck achieves a unity of the artful skills of daring skiers and the impressive winter landscapes of the Black Forest and the Swiss Alps, in this both picturesque and exciting winter impression.
You can find copies of this film at filmarchives online: